Hodinu na pásu, ručník mokrý, nohy jako z olova… a skvělý pocit, že jste něco udělali pro své zdraví. Jenže výsledky nikde. Tuky se drží, energie ubývá a motivace taky. Právě vám by se mohl hodit intenzivní trénink – kratší, dynamičtější a často mnohem efektivnější cesta, jak spalovat tuky, budovat kondici i šetřit čas.
Intenzivní trénink (ať už ho znáte jako HIIT, tabatu nebo kruháč, po kterém nemůžete týden chodit) není jen trend současné doby. Je to způsob, jak z tréninku vytěžit maximum za minimum času. Funguje na principu intervalů. Střídáte krátké výbuchy vysoké intenzity s menší dobou odpočinku. A tělo? To reaguje nejen tím, že pálí kalorie jako o život, ale i tím, že se učí adaptovat, zrychlovat metabolismus a zlepšovat výkonnost. A to i ve chvíli, kdy už dávno stojíte ve sprše.
Co je intenzivní trénink?
Intenzivní trénink není jen o tom, že se u něj pořádně zapotíte. Je to způsob cvičení, kde se střídají krátké intervaly vysokého nasazení s krátkou pauzou. Patří sem známý HIIT (High Intensity Interval Training), tabata nebo třeba kruhový trénink bez delšího odpočinku. Každý z nich funguje na jednoduchém principu: během pár minut z těla vytěžíte maximum.
Na rozdíl od klasického kardio tréninku (např. běh nebo jízda na kole v konstantním tempu) nebo silového tréninku (s důrazem na zvedání závaží s pauzami) je intenzivní trénink dynamický, proměnlivý a často se soustředí na celé tělo. Nejde jen o kondici, ale i o spalování tuků, zlepšení výdrže a zvýšení metabolismu.
Proč se o něm mluví čím dál víc? Protože funguje. Lidé chtějí vidět výsledky, rychleji, efektivněji a s menším časovým nasazením. A přesně to intenzivní trénink nabízí. Za 15–25 minut můžete spálit víc než za hodinu běhu, rozhýbat srdce, posílit tělo a ještě si zvednout náladu. Možná i proto se z intenzivního tréninku stal fenomén posledních let, kdy chceme všechno stihnout za co nejméně času.

Co se děje v těle při intenzivním tréninku?
Možná to znáte. Pár minut intenzivního cvičení, srdce buší jako o závod, pálí nohy i plíce, a pak ještě dlouho po tréninku máte pocit, že „to pořád jede“. A právě v tom spočívá kouzlo intenzivního tréninku.
Když cvičíte ve vysoké intenzitě, tělo se dostane do stavu, kdy spaluje nejen během výkonu, ale i dlouho po něm. Říká se tomu afterburn efekt (odborně EPOC – excess post-exercise oxygen consumption). Zjednodušeně: tělo potřebuje víc kyslíku, aby se dostalo zpět do rovnováhy, a při tom dál spaluje energii, tedy i tuky.
K tomu se přidávají hormonální změny: tělo vyplavuje adrenalin, noradrenalin a růstový hormon, které zvyšují spalování tuků, podporují regeneraci a budování svalové hmoty. Výsledek? I po krátkém, ale náročném tréninku cítíte změny, nejen v kondici, ale i v těle samotném.
Navíc pravidelný intenzivní trénink zlepšuje citlivost na inzulin, který je klíčový pro stabilní hladinu cukru v krvi a prevenci civilizačních nemocí. Zvyšuje se i VO₂ max, tedy maximální schopnost těla využívat kyslík, což přímo souvisí s vaší výdrží a celkovou kondicí.
HIIT vs. klasické kardio: Co funguje lépe?
Možná jste slyšeli, že 15 minut HIITu nahradí hodinu běhu. Je to přehnané tvrzení? Částečně ano. Ale i tak má vysokointenzivní intervalový trénink (HIIT) oproti klasickému kardiotreninku několik zásadních výhod, zvlášť pokud nemáte času nazbyt a chcete vidět výsledky.
HIIT (High-Intensity Interval Training)
- Trvání: 15–30 minut
- Zaměření: Krátké výbuchy intenzivního cvičení střídají krátké pauzy (např. 40 s práce, 20 s pauza)
- Efekt: Silný afterburn efekt, vyšší spalování tuků i po tréninku
- Dopad na kondici: Zlepšení VO₂ max, výbušnosti, rychlosti i síly
- Časová úspora: Ideální pro zaneprázdněné
Klasické kardio (např. běh, kolo, chůze)
- Trvání: 30–60 minut
- Zaměření: Stabilní tempo, střední intenzita
- Efekt: Spaluje tuky během aktivity, méně výrazný afterburn efekt
- Dopad na kondici: Zlepšení vytrvalosti, srdečního zdraví, duševní pohody
- Nízké riziko zranění: Vhodné pro začátečníky nebo jako regenerace
Kdy zvolit HIIT a kdy klasické kardio?
- Chcete zhubnout, ale nemáte moc času? Zkuste HIIT – spaluje kalorie rychleji a efektivněji.
- Potřebujete se „vyběhat“ a vyčistit hlavu? Bežte cvičit do přírody.
- Máte za sebou náročný trénink nebo jste unavení? Nízkointenzivní kardio pomůže s regenerací.
- Rádi střídáte intenzitu? Zkuste kombinaci, třeba 20 minut HIIT + 10 minut lehké chůze.
Zajímají vás další výhody a nevýhody klasického kardia? Vše jsme pro vás přehledně zpracovali v našem článku.
Jak vypadá efektivní intenzivní trénink?
Nemusíte mít posilovnu doma ani spoustu času. Efektivní HIIT zvládnete klidně na podložce v obýváku – a za 20 minut budete mít hotovo. Klíčem je krátká, ale intenzivní práce, která dá tělu jasný signál: "Zaber!" A tenhle signál pak zůstane aktivní ještě dlouho po tréninku.
Příklad jednoduchého HIIT tréninku (bez pomůcek):
- Formát: 4 kola × 4 cviky
- 30 sekund práce / 15 sekund pauza
- 1 minuta pauza mezi koly
Cviky:
- Dřepy s výskokem
- Kliky (klidně na kolenou)
- Horolezec
- Angličáky (burpees)
Stačí 15–20 minut a máte splněno.
Zkuste místo kliků zařadit thrusters (dřep + tlak nad hlavu) nebo místo angličáků swing s kettlebellem. Možností je spousta – důležité je udržet vysokou intenzitu a správnou techniku.
Kolikrát týdně cvičit?
- Začátečník: 1–2× týdně (nechte si čas na regeneraci)
- Pokročilý: 2–4× týdně, ideálně s dny volna nebo lehkého pohybu mezi
Tip: Po HIIT dejte tělu kvalitní jídlo a spánek, regenerace je klíčová. Tělo sílí mimo trénink, ne při něm.
Pro koho se hodí intenzivní trénink (a na co si dát pozor)
Intenzivní trénink je skvělý v tom, že nezabere hodinu a půl času, ale výsledky přináší rychle. Právě proto po něm sahá čím dál víc lidí – od zaneprázdněných rodičů přes manažery až po sportovce, kteří chtějí vystoupit z rutiny. Je to efektivní způsob, jak rozhýbat tělo, zrychlit metabolismus a cítit se líp, i když máte jen 20 minut denně.
Kdo z něj může těžit nejvíc?
- Začátečníci i pokročilí (u začátečníků ale doporučujeme pozvolný start a důraz na techniku),
- Lidé se sedavým zaměstnáním nebo nedostatkem času,
- Maminky po porodu (po konzultaci s odborníkem),
- Každý, kdo chce pracovat s tělem funkčně, ne jen „odcvičit si kardio“.
Ale! Stejně jako je HIIT nebo tabata účinná, může být i zrádná, pokud přepálíte start nebo nedáte tělu prostor pro regeneraci.

Nejčastější chyby, kterým se vyhněte:
- Trénink bez odpočinku: I intenzivní trénink potřebuje pauzy. Bez nich nerostete, jen se vyčerpáváte.
- Špatná technika cviků: Když se soustředíte jen na tempo a zapomenete na správné provedení, riskujete zranění.
- Chybí rozehřátí a protažení: Tělo potřebuje přípravu i uklidnění. Jinak hrozí bolesti, přetížení nebo stagnace.
- Cvičíte „na sílu“, i když to není pro vás: Pokud máte zdravotní omezení, trápí vás bolesti zad nebo kloubů, raději se poraďte s trenérem. Intenzita se dá upravit, není ostuda začít pozvolna.
Závěr: Když méně znamená víc
Intenzivní trénink je chytrá volba. Nezáleží na tom, jestli máte doma činky, nebo jen karimatku v obýváku. Důležité je, že víte, proč cvičíte, jak na to jít bezpečně a co od toho čekat. Právě HIIT, tabata nebo krátký kruhový trénink vám mohou otevřít dveře k lepší kondici, rychlejším výsledkům i lepší náladě, bez hodin strávených v posilovně.
Ať už začínáte, nebo chcete v tréninku trochu „přitopit pod kotlem“, intenzivní trénink vám může dát přesně to, co hledáte: efektivní spalování, větší sílu, lepší výdrž i časovou svobodu. Jen nezapomeňte, odpočinek je součást tréninku. A žádný výkon nestojí za to, pokud u něj zapomenete na svoje tělo. Hlavní je, aby vás cvičení bavilo. Pokud se najdete v intenzivním tréninku, běhu nebo jízdě na kole, vždy je lepší cokoliv, než nic.
Proč nám můžete věřit?
Jsem inženýrkou v oboru Výživa a potraviny na České zemědělské univerzitě v Praze. S radostí pomáhám lidem najít rovnováhu mezi stravou, pohybem a zdravým životním stylem. Psaní je mou vášní – ráda tvořím texty, které nejen informují, ale také vzdělávají a inspirují. Čerpám ze svých znalostí o tom, jak výživa ovlivňuje zdraví, výkon a trávicí procesy v lidském těle.
Specializuji se také na témata spojená s doplňky stravy a jejich vlivem na sportovní výkon a celkové zdraví. Během studií jsem absolvovala semestry anatomie a fyziologie na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, díky kterým rozumím procesům v lidském těle a chápu vliv správné výživy na výkon sportovců. Ve volném čase mě baví cestování, volejbal a lyžování.