Způsobuje aspartam rakovinu? Co říkají vědecké studie?

Možná jste zaznamenali, že Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která je součástí Světové zdravotnické organizace (WHO), nedávno zařadila umělé sladidlo aspartam na seznam potenciálních karcinogenů. Toto rozhodnutí vyvolalo obrovskou odevzu v médiích a pochopitelně také ve společnosti. Znamená to, že bychom se měli začít umělým sladidlům vyhýbat a raději zase kupovat pouze produkty obsahující běžný cukr?

V dnešním článku se na problematiku aspartamu podíváme podrobně. Kromě toho, že rozebereme nedávné zařazení této látky na seznam potenciálních karcinogenů, se zaměříme také na to, jak aspartam působí v lidském těle, a zodpovíme otázku, jestli je skutečně lepší před tímto sladidlem upřednostnit běžný cukr.

Co znamená „potenciální karcinogen”?

Ze všeho nejdříve se musíme zaměřit na to, co se vlastně v nedávné době stalo. Média jsou totiž plná titulků o tom, že aspartam způsobuje rakovinu, nicméně nedávné rozhodnutí IARC znamená něco trochu jiného. Tato agentura zkoumá látky, které by teoreticky mohly být karcinogenní. Následně je rozděluje do čtyř kategorií: prokázaný karcinogen, pravděpodobný karcinogen, potenciální karcinogen a neklasifikovaná látka. Důležité je si uvědomit, že IARC není regulatorním orgánem, takže nemůže jednotlivé látky zakázat. Výše uvedené kategorie slouží pouze jako upozornění nebo doporučení, přičemž orgány, které skutečně mohou regulovat užívání jednotlivých látek v potravinářském průmyslu, automaticky nepřebírají závěry IARC a pro účely omezení těchto látek provádí vlastní výzkumy a testy.

V praktické rovině to znamená, že užívání aspartamu je povoleno ve stejné míře jako doposud. Evropský úřad pro bezpečnost potravin stále označuje aspartam za bezpečný při dodržení doporučených dávek. Společný výbor expertů FAO/WHO pro potravinářská aditiva (JECFA) rovněž potvrdil své dosavadní stanovisko, že doporučená maximální denní dávka aspartamu představuje 40 mg na jeden kilogram hmotnosti člověka. Na první pohled se může zdát zvláštní, že zatímco jeden orgán označí danou látku za potenciální karcinogen, jiné orgány stále povolují její užívání. V celkovém kontextu to však zvláštní vůbec není.

Jednotlivé kategorie karcinogenů podle IARC

Jak už bylo zmíněno, IARC rozděluje karcinogeny do čtyř skupin. Je však potřeba upozornit na to, že tyto karcinogeny nemusí být pouze potravinářské látky, ale může se jednat také o různé činnosti. Ve skupině potvrzených karcinogenů proto najdeme například kouření, alkoholické nápoje, průmyslově zpracované maso nebo třeba povolání hasiče. Druhá skupina označená jako pravděpodobné karcinogeny obsahuje práci v nočních směnách, pití nápojů teplejších než 65 ℃ nebo konzumaci červeného masa. Všechny uvedené věci jsou proto podle IARC nebezpečnější než aspartam, co se týče rizika vzniku rakoviny.

Ve skupině potenciální karcinogeny vedle aspartamu najdeme také aloe vera, tradiční asijskou nakládanou zeleninu, práci v tiskárně nebo tesařství a truhlářství. Při bližším pohledu na jednotlivé kategorie karcinogenů podle IARC je zřejmé, že mnoho z nich by nás nikdy nenapadlo považovat na nebezpečné. Stejně tak nás vůbec nepřekvapuje, že si v obchodech můžeme koupit nakládanou zeleninu nebo nápoj s aloe vera. Jak je ale možné, že se tyto látky nebo činnosti dostaly na seznam karcinogenů?

IARC při vyhodnocování karcinogenů totiž přihlíží k jakémukoliv náznaku, že by daná látka (nebo činnost) mohla představovat riziko. Pro zařazení do jednotlivých skupin často stačí minimální spojení dané látky s určitým rizikem, přičemž mezi látkou a rizikem vzniku rakoviny vůbec nemusí být kauzalita. Zjednodušeně řečeno, IARC má velmi nízký standard toho, co považuje za dostatečný důvod pro zařazení látek a činností do jednotlivých skupin karcinogenů. To však vyplývá z povahy této agentury. Jejím úkolem není nic zakazovat, ale pouze upozorňovat na možná rizika.

Problémy některých vědeckých studií

Přestože zařazení aspartamu do kategorie potenciálních karcinogenů očividně nemusí nic znamenat, mnoho lidí považuje toto sladidlo za nebezpečné. Důvodem je především velké množství studií, které se staly velmi populární a odkazují na ně také mnohá média. Tyto studie však velmi často mají několik zásadních nedostatků, kvůli kterým je potřeba jejich výsledky vnímat s mírným nadhledem. Příkladem může být studie z roku 2022, podle které jsou sladidla jako aspartam, acesulfam K a sukralóza spojena s vyšším rizikem vzniku rakoviny. Nedostatky této studie velmi dobře rozebral Institut moderní výživy, my se proto na tomto místě omezíme pouze na některé hlavní body.

Ačkoliv média tuto studii často označovaly za důkaz toho, že aspartam způsobuje rakovinu, z podobných studií takový závěr nikde nelze s jistotou určit. To, že se dva jevy objevují vedle sebe, totiž automaticky neznamená, že jeden z nich způsobuje ten druhý (korelace není kauzalita). Zásadním problémem této studie byl také způsob, jakým vědci zaznamenávali stravovací návyky testovaných subjektů. Spoléhali totiž pouze na dotazníky vyplněné zúčastněnými lidmi. Největším paradoxem ovšem je, že skupina lidí, která konzumovala nejvíce umělých sladidel, podle studie ve skutečnosti neměla nejvyšší riziko vzniku rakoviny.

Studií s podobnými problémy přitom existuje nespočet. Často se v nich opomíjí ostatní důležité faktory, jako je třeba životospráva jednotlivých účastníků, dochází k ignoraci reverzní kauzality, studie jsou často pouze krátkodobé a tak podobně. Tyto problémy se však netýkají pouze aspartamu, ale platí pro vědecké studie obecně. Při vyhodnocování studií je proto vždy nutné přihlížet nejen k samotnému závěru, ale také ke všem proměnným.

Je potřeba se aspartamu bát?

Co si z toho všeho tedy má člověk odnést? Existuje důvod se aspartamu a podobným sladidlům vyhýbat? V současné době neexistují studie nebo vědecké poznatky, které by dokázaly potvrdit, že užívání aspartamu v povoleném množství může člověku uškodit. Všechny studie, které k podobným závěrům došly, trpěly nějakou závažnou vadou (vit předchozí odstavec). Na druhou stranu existuje metaanalýza 68 provedených studií, ze které plyne, že v žádné provedené studii nebylo dokázáno, že by užívání umělých sladidel přímo souviselo se zvýšeným rizikem výskytu rakoviny.

Pokud se vám ale aspartam přesto nezamlouvá, možná vás zaujme studie z roku 2013, jež zkoumala 50 nejčastějších surovin, na které můžete narazit v obyčejné kuchařce. Výzkumníci zjistili, že na celých 80 % z těchto surovin je možné najít vědeckou studii, podle které daná potravina představuje riziko vzniku rakoviny. Jedná se zkrátka o důsledek toho, jakým způsobem jsou podobné studie prováděny. Pokud bychom se chtěli řídit každou studií, která naznačuje, že by nějaká látka teoreticky mohla být nebezpečná, museli bychom pravděpodobně vyžít jenom z čisté vody (dokud by i tu nezačal někdo moc zkoumat).

Ze všeho důležitější je nepropadat zbytečně panice. Popravdě řečeno se každodenně dostáváme do styku s mnohem horšími látkami, které naše zdraví ohrožují podstatně více než by teoreticky mohl aspartam. Průměrný Čech v roce 2021 vypil přes 160 litrů alkoholu. Jak už víme, alkohol dlouhodobě patří do skupiny prokázaných karcinogenů. Nezdá se ale, že by to někoho moc trápilo. Než začneme démonizovat látky jako aspartam a jiná umělá sladidla, měli bychom proto v první řadě svou pozornost směřovat k alkoholu, tabákovým výrobkům a extrémně špatným stravovacím návykům v naší populaci.

Jak lidské tělo zpracovává aspartam?

Na závěr se pojďme alespoň ve zkratce podívat na to, jak lidské tělo sladidlo aspartam zpracovává. V těle se tato látka rozloží na kyselinu asparagovou, fenylalanin a methanol. Zejména methanol vyvolává v lidech smíšené pocity, protože si ho spojí zejména s methanolovou aférou z roku 2012. Realita je ovšem taková, že po vypití jedné plechovky nápoje slazeného aspartamem přijemete do těla asi třetinové množství methanolu v porovnání s tím, kdybyste vypili jednu sklenici pomerančového džusu (podrobnější informace se dočtete ve skvělém článku na stránkách Institutu moderní výživy). Přesto ještě nikoho nenapadlo zakazovat prodej pomerančového džusu.

V důsledku velkého počtu negativních zpráv v médiích a často do velké míry zavádějících vědeckých studií je aspartam ve společnosti vnímán jako něco velmi nebezpečného a špatného. Realita je ovšem taková, že ve srovnání s jinými potravinami, které denně konzumujeme naprosto běžně, si aspartam ze zdravotního hlediska nevede o nic hůř. Některé mnohem horší látky naopak vnímá většinová společnost jako zcela běžné a zdravotně téměř nezávadné, ačkoliv jejich reálný vliv na zdraví je daleko horší (to platí zejména pro alkohol). Samozřejmě i tady platí, že nic se nesmí přehánět. Nadměrná konzumace jídel a nápojů s umělými sladidly pochopitelně také není žádoucí a může způsobit zdravotní potíže.

Závěrečné shrnutí

Nedávné rozhodnutí Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny je potřeba vnímat v celkovém kontextu a automaticky nepropadat panice. Evropský úřad pro bezpečnost potravin i nadále řadí aspartam při dodržené povoleného dávkování mezi bezpečné látky, a není proto důvod si z jeho užívání dělat zbytečné starosti. Pokud byste se aspartamu přesto raději vyhnuli, nepřehlédněte naše srovnání nejlepších proteinů bez sladidel.

Pokud máte k tématu jakékoliv otázky, budeme rádi, když se na nás obrátíte v komentářích pod článkem.