Vlastimil Kužel je bezpochyby jednou z nejvýraznějších osobností českého powerliftingu. Víte ale, jak tato hvězda vzpomíná na své začátky, který úspěch má pro Vlastíka největší význam i kde se v něm po letech bere motivace? Že ne? Pak bude dnešní rozhovor přesně pro vás!
Vlastíku, mohl by jsi se ze všeho nejdříve představit? Jak by ses představil někomu, kdo tě vůbec nezná?
Čau lidi, jmenuju se Vlastimil Kužel, závodím v benchpressu RAW, jsem několikanásobný světový šampion, držitel několika světových rekordů napříč federacemi, člen Extrifit Teamu a Extrifit Power Teamu. Aktuálně vážím 110kg, měřím 189cm.
Když jsi řekl “několikanásobný šampión”, máš vůbec představu o tom, kolik jsi vyhrál medailí, kolik máš titulů, absolutních vítězství,...?
Mám sedm titulů z mistrovství světa, tři tituly z mistrovství Evropy, sedm titulů z mistrovství Čech a asi tři tituly absolutního mistra světa.
A které z těchto vítězství pro tebe má největší hodnotu?
Největší hodnotu má vždycky největší výkon, a to se mi povedlo na mistrovství Evropy v Řecku ve federaci GPA, kde jsem při váze do 110kg 262,5kg, takže jsem vyhrál i absolutně.
Právě jsi zmínil federaci GPA, my jsme teď na mistrovství světa federace WUAP, před pár dny jsi byl na závodech GPC a WRPF. Dokázal bys říct, která z těchto federací je podle tebe nejlepší? Která se nejlépe stará o závodníky, zajišťuje dobré podmínky a má třeba i nějakou prestiž?
Většinou záleží spíše na pořadatelích, na konkrétním státu a na lidech. Třeba WUAP na Slovensku je super, vůbec se nedá srovnávat s tím českým, který je o poznání níž. Co se týče nějaké prestiže, určitě je nejlepší WRPF, GPC, GPA, které jsou výš a na závody se člověk musí nějak nominovat svými výkony.
V další otázce bych se rád zeptal na tvoje začátky. Pamatuješ si ještě, jak je to dávno, když jsi začínal cvičit, co jsi dělal špatně, na co vzpomínáš?
Cvičit jsem začal ve 14 a byl jsem takovej hubeňourek, kterej chtěl být větší. V nějakých 22 letech jsem zjistil, že mám sílu na bench, protože už jsem zvedal 200 kilo, což byl pro mě tenkrát strašnej úspěch. Svoje první závody jsem absolvoval až někdy v 31 letech, před tím jsem ani moc nevěděl, že nějaký závody jsou.
Tak kde se v tobě ta motivace vzala? Říkal sis, že se chceš líbit holkám?
Jasně, začal jsem cvičit, abych vypadal dobře a lidi se mi smáli, že jsem hubenej. Chtěl jsem jim ukázat, že je možný ze sebe udělat většího. A za nějakých pět let jsem se už smál já jim.
Kde bereš motivaci i takhle po letech? Stalo se ti někdy, že jsi ji ztratil?
Teď už jsem trochu demotivovaný, protože všechno o kus vyhrávám a ve své váhovce nemám konkurenci. Plánuju ale přejít do vyšší váhovky, tak tam snad budu mít nový soupeře a udělám nový rekordy.
Jak vypadá tvůj trénink? Většina lidí si asi nedovede představit, jak vypadá trénink někoho, kdo dělá jenom bench.
Když jsem mimo přípravu, cvičím normálně všechno. Během přípravy ale cvičím jen to, co potřebuju pro bench- takže záda, ramena, prsa, hrudník a triceps. A proto mám takový výkony. Když se člověk zaměří na všechno, nemůže být TOP v jedné věci.
Takže je asi zbytečné se ptát, kolik zvedáš na dřepy a mrtvolu, že?
Mrtvoly jsem jel jednou v životě s Jirkou Tkadlčíkem, který přijel za mnou do fitka. Zatáhl jsem 200kg, sám Jirka říkal, že bych zvládl třeba 250kg, ale bojím se zranění a nepotřebuju si nic dokazovat. I těch 250kg by bylo málo na závodní úrovni. A dřepy jsem necvičil snad nikdy. Dělám předkopy, legpress, zákopy,... mám totiž vážné problémy s koleny kvůli atletice, kterou jsem dřív dělal. Ale asi budu muset začít dřepovat, abych se mohl pořád posouvat i v benchi.
V další otázce bych se tě zeptal na tvůj názor na benchpress ve dresu. Zkoušel jsi ho někdy? Jaké jsi měl výkony a jaké jsi měl pocity?
Samozřejmě jsem ho zkoušel. Bylo to v době, kdy jsem RAW benchoval asi 230 kg a v jednovrstvé kataně jsem zvládl 300kg, ale pak jsem měl 3-4 měsíce problémy s úpony, protože na rukou nemám tuk, ale jen svaly.
Takže tě to výhledově neláká?
Určitě ne. Není to podle mě čistá síla, znám dost benchařů, kteří benchují přes 300, ale nezvednou 150kg RAW. Je to hodně o dobrém dresu, o technice a o tom, jak jsi tlustý. Čím jsi tlustější, tím více totiž dres pne. A já tlustý rozhodně nechci být.
Ty jsi pro spoustu lidí vzorem, ale máš pořád někoho, ke komu vzhlížíš ty?
Tak určitě pro mě dřív byl vzor Láďa Kurčík a Arnold Schwarzenneger, díky kterým jsem se dostal ke cvičení. Z powerlifterů asi Laszlo Meszaros, který na svůj věk pořád zvedá neskutečné váhy a je ikonou benche.
Je v powerliftingu ještě něco, po čem děsně toužíš a ještě jsi toho nedosáhl?
Hele určitě bych chtěl zvednout 300kg RAW. Věřím tomu, že až přiberu, tak to půjde. V posilovně jsem už při váze 119kg zabenchoval 280kg, ale to se samozřejmě nepočítá. I tak ale vím, že to je reálný.
Co si myslíš o lidech, kteří užívají doping a ještě jim třeba nebylo 18 let?
Vůbec to nepodporuju, obzvlášť ne u takhle mladých lidí. Zničí si tím zdraví. Neříkám, že v tomhle sportu jsou všichni čistí, to určitě ne, ale když už by to lidi měli brát, tak v pozdějším věku, když už ty výkony výš nejdou. Ale znám spoustu lidí, kteří začali už v 15 letech, ale jsou z nich de*enti, a díky tomu ani nic nedokázali.
Jak ty jsi na tom se stravou? Dodržuješ striktní jídelníček, nebo máš určitou volnost?
Stravu vůbec nedržím, žeru strašně a všechno. Teď jsem ji ale trochu upravil. Vojta Koritenský mi s tím pomohl, začal jsem jíst víc sacharidů a je pravda, že mám mnohem víc energie.
A myslíš, že to je pro výkon důležitý?
Určitě je, když nemáš sacharidy, nemáš energii. Bílkoviny nejsou tak nezbytný, ale bez nich by ti ubývala hmota a tu k výkonům taky potřebuješ, takže je samozřejmě dávám taky dost.
Pro spoustu lidí je totiž powerlifting synonymem toho, že můžeš jíst, co chceš. Takže tak to podle tebe není?
Je. Ale nesmíš tam dávat čokolády a takovýhle věci, ale používat komplexní sacharidy, klidně i gainery. Pokud ale chce člověk dobře vypadat, nesmí toho jíst moc. Nicméně je to dost individuální, každý má jiný metabolismus.
Když už jsi načal ty suplementy, který z nich je pro tebe nejdůležitější?
Tak já beru především BCAA, nějaký pumpy (Actinox, arginin,..), po tréninku protein/sachariďák. No a určitě vitamíny a minerály, protože to by nemělo chybět nikomu.
Takže říkáš, že gainer je pro tebe důležitý? Protože má hrozně moc odpůrců.
Nemůžu mluvit za kulturisty, protože kulturistiku nedělám. Když chci udělat formu k moři, tak tyhle věci moc nepoužívám, ale díky nim mám tak rozjetý metabolismus, že když je vysadím, jsem do pár dní vysekaný.
Jelikož se blížíme pomalu k závěru našeho rozhovoru, rád bych se tě zeptal na Extrifit PowerTeam, který vedeš. Jak se do tohoto týmu dá dostat? Stačí si říct, že chci závodit, nebo musím mít nějaké TOP výsledky?
Extrifit PowerTeam je spíš pro vybrané závodníky, takže určitě je potřeba mít nějaké výkony. Pokud někdo ještě nezávodil, musí mi napsat své výkony, já je porovnám se svými tabulkovými hodnotami a podle toho se rozhodnu. Když tyhle výkony nemá někdo zapsané na soutěži, chci, aby přijel a ty výkony mi předvedl. Hodnocení rozhodně není nějak striktní, jde mi o to, aby to zvedl.
Ještě před závěrem bych rád odbočil od tebe a zeptal se na tvé hodnocení výkonů Petra Petráše, který závodil na Big Dogs. Co si o tom myslíš, čekal jsi, že vyhraje?
Já jsem samozřejmě věděl, že to vyhraje. Sledoval jsem jeho výkony a samozřejmě znám i jeho soupeře. Malanichev tam nebyl kvůli zranění, takže mi to bylo jasný. Myslel jsem si ale, že dá ještě o něco víc. Nevyšla mu mrtvola, protože má problémy s úchopem a většinou mu to vypadne, ale myslím, že příští rok bude ještě jinde.
Ještě mě tak napadá, jestli si myslíš, že je powerlifting nedoceněný sport. Máme přece jenom spoustu atletů jako jsi ty, Petr Petráš, Jirka Tkadlčík, kteří patří k nejlepším na světě, a stejně je to v podstatě neživí.
U nás je to určitě nedoceněný sport. Kdybychom bydleli v Rusku nebo v Austrálii, určitě by to bylo jinak. Lidi o tom moc nevědí a přiznejme si, že tenhle sport je docela nuda, pokud tam nepadají extrémně velký výkony, pak je to hodně zajímavý. Za poslední dva roky se to přece jenom hodně posunulo a třeba jednou přijde doba, kdy to ty kluky bude živit.
Tímhle ti hrozně moc děkujeme za rozhovor a za celý tým Svět Fitness ti přejeme mnoho úspěchů do budoucna a to nejen ve sportu, ale i v osobním životě.
Druhý videorozhovor na našem YouTube kanále:
Další rozhovory se zajímavými osobnostmi:
- Filip Grznár [rozhovor]: „V konečném důsledku bych byl raději obyčejný člověk s čistou hlavou“
- Pavel Beran [rozhovor]: „Přestaňte řešit hovna a začněte dřít“
- Jirka Vacek [rozhovor]: „Pozitivní přístup je naprosto stěžejní“
- Václav Češka [rozhovor]: „Ferrari, který nejezdí, je k ničemu“
- Jiří Orság [rozhovor]: „Motivace je pro mě víra, že můžu být ještě lepší než kdykoliv předtím“
Proč nám můžete věřit?
Ahoj! Já jsem Mirek a ve Světě Fitness působím až na drobnou přestávku vlastně skoro od začátku. Tomu ale předcházelo pár let, kdy jsem žil snad jenom posilovnou, věnoval se mrtvému tahu a silovému trojboji, objížděl závody a získal pár medailí.
Nejvíc si vážím asi republikového rekordu ve federaci WUAP. Kromě toho, že jsem cvičil, jsem se ale taky zajímal o jídlo a o suplementy, rád jsem si ve volném čase četl různé výzkumy a odborné knížky, abych toho co nejvíc věděl.