Filip Grznár. To je sportovec, kterého není třeba příliš dlouze představovat. I když jeho vystupování může mnohým z vás připadat kontroverzní, rozšířil povědomí široké veřejnosti nejen o kulturistice, ale i o zneužívání dopingových látek ve sportu. Pokud vás zajímá, jak Filipovo chování ovlivňuje kamera, možný návrat na soutěžní pódia i jeho motivace po tolika letech na scéně, pusťte se s chutí do čtení dnešního rozhovoru!
1. Ahoj Filipe. I když jsi samozřejmě jednou z dominantních ikon české fitness scény, tento rozhovor se může dostat k někomu, kdo tě příliš nezná. Jak bys tedy představil sám sebe v jedné nebo dvou větách?
AHOJ! Jsem především sportovec, který přijímá ty největší výzvy a snaží se bojovat nejen sám se sebou, ale i s lidmi, kteří mu nevěří a nechápou. A v neposlední řadě, jsem nejzkušenější fitness trenér v ČR.
2. Na sociálních sítích jsi se proslavil především jako kulturista, ale ještě před tím jsi dělal bojová umění, ke kterým jsi se zase vrátil. Čemu se tedy věnuješ aktuálně?
Aktuálně se připravuji na svůj další MMA zápas pod federací XFN, který se uskuteční 6.10.2018 v Plzni. Jinak se věnuji především podnikání a práci jak online, tak osobního trenéra...
3. Když jsi před kamerou, působíš suverénně a častokrát i agresivně. Jaký ale jsi, když zrovna nenatáčíš videa? Ovlivňuje kamera tvé chování, nebo jsi takový pořád? V některých videích, například “Motivace a život”, jsi působil jako úplně jiný člověk.
Ano, kamera značně ovlivňuje moje chování, představuji si totiž za ní tu masu lidí. Tu masu, která mi buď dá vydělat, a nebo mají jen blbý kecy a skutek utek. V zásadě se snažím lidem pomoct, protože česká fitness scéna postrádá zkušené odborníky a informace. Někteří moje chování pochopitelně špatně chápou a můžou si to vyložit po svém. Ale lidé, kteří mě znají, se u videí dobře pobaví a načerpají informace, jenž je posouvají dále ve svých snech a mají pro ně cenu zlata. Jsem jeden z těch, u kterých na 100000% platí přísloví: ,,Nesuď knihu podle obalu"! Ale to je česká nátura, Češi nečtou meziřádky a jsou líní se zabývat věcmi do hloubky...
4. Právě ve výše zmíněném videu jsi říkal, že poprvé jsi viděl kulturisty v televizi, když ti bylo 5 let. Pro závodní kariéru jsi se rozhodl o deset let později. Neztratil jsi někdy během takhle dlouhé cesty motivaci?
To je jasný že ztratil. Vždyť jsem měl 5let dlouhou pauzu od závodění. Ale i během ní jsem stále cvičil naplno a po pauze jsem se vrátil téměř připravený do profi. Víš, slovo motivace je abstraktní výraz, jenž má dost přeceňovaný význam. Zkrátka jsem dělal, co mě bavilo a něco v podvědomí mě hnalo dopředu.
5. Co tě žene i po tolika letech dopředu?
Žene mě dopředu rozdělaná práce, vždy dotahuji věci do konce! Žene mě dopředu již výše zmiňované podvědomí, které ti neustále napovídá, že ještě není konec a ještě to nemůžeš vzdát, protože tohle nebo tamto ještě nemáš hotové. Co se týče kulturistiky, měl jsem špatnou genetiku, a tak jsem měl i menší, zato reálný cíl. Dostat profesionální kartu. To se mi povedlo, a tak jsem mohl s klidem odejít ze scény. Naplnil jsem svoje očekávání a ukojil své podvědomí. Každopádně i tak je možné, že se na prkna vrátím a zase si vytřu s pár genetickými talenty prdel jako jsem to dělal vždy. :-)
TIP: Jaký vliv má kouření na cvičení?
6. Jaké vlastnosti by podle tebe měl mít člověk, aby se mohl stát dobrým kulturistou nebo obecně dobrým sportovcem?
Musí sport milovat, musí být ochoten mu obětovat vše, musí být chytrý, vytrvalý a musí vědět proč to dělá!
7. Je podle tebe náročnější trénink kulturisty, nebo trénink fightera? A co příprava na závody (fight) v těchto dvou sportech?
Trénink fightera je jednoznačně o mnoho náročnější než trénink kulturisty! Ale když se budeme bavit o náročnosti přípravy na závody nebo na fight, tak díky dietě a sypačce je náročnější příprava na kulturistickou soutěž. Vlastně od té doby, co se věnuji MMA, jsem po psychické stránce ve fázi odpočinku, kulturistikou jsem žil celý den skoro 20 let a už jsem byl vyčerpaný. Na tvrdý trénink si totiž zvykneš, ale na dietu, dokola se opakující rutinu a sypačku se zvyknout nedá...
8. Když jsi “přesedlal” z kulturistiky na MMA, vlezl jsi po pár dnech tréninku do klece s podstatně zkušenějším Charlesem Andradem. Věřil jsi tomu, že bys mohl vyhrát? Nebo jsi měl úplně jiný důvod, proč s tímto velmi dobrým zápasníkem zápasit?
Byl bych dobrej debil, kdybych věřil tomu, že porazím bez tréninku zápasníka s 200 zápasy. Ale tato výzva byla další splněný sen, postavit se někomu takovému v profizápase! To se prostě nedá odmítnout, i když následky mohou být katastrofální.
9. Neplánuješ se ještě někdy vrátit ke kulturistice?
Jak jsem už napsal výše, třeba se opět rozhodnu ukázat novodobým pumpičkám (téhle odporné nové dimenzi lenochů), jak to dělá stará škola a že i po zraněních, které by málokdo rozchodil, jsem stále schopen udělat postavu, se kterou nemá smysl soupeřit. Stará škola je totiž vždy o krok napřed! S mými zkušenostmi je to totiž hračka. Dokonce již v minulosti jsem vyhrál Čechy po pěti týdnech přípravy, a to jsem zdaleka nebyl tak daleko, jako jsem teď.
10. Dost často čtu v komentářích pod tvými videi na sociálních sítích, že tvým fanouškům chybí ten “starý Grznár, který byl agresivní, házel s činkama a všechny urážel.” Souvisí tahle změna prezentace se změnou sportu, nebo jsi prostě dospěl do stádia, kdy už se tímto způsobem nechceš zviditelňovat?
Hele, jsem stále starej Grznár, ten, co dře víc než ostatní, jen jsem podstoupil jakýsi vývoj (pochopitelně související i se změnou sportu), při němž mi došlo, že tyto „psychostavy“ dávno nejsou zapotřebí. Ale i tak někdy ulítnu a jsem schopen hodně rozvířit vodu.
11. Naprosto legendární byla i tréninková videa s Pavlem Beranem. Neplánujete spolu výhledově ještě něco natočit?
Víš, každej si teď jedeme svoje. Už ho nebavilo být neustále v mém stínu, navíc nyní děláme každý jiný sport. Každopádně tak jako jsem se změnil já, změnil se i Pavel, a tím pádem už by se nám do toho moc nechtělo. Ale i nadále jsme kamarádi a vídáme se téměř každý den.
12. Cítíš se víc jako kulturista, nebo jako MMA fighter?
Cítím se jako Grznár, osobnost, jenž se vymyká průměru obou těchto sportů. Nic neupřednostňuju, zkrátka na sobě pracuju a tvořím si vzpomínky, které nemá jen tak někdo a dělám co mě baví...
13. Je něco, čeho jsi zatím nedosáhl, ale stále po tom toužíš?
Asi ne. Teď chci vyhrát pár zápasů, ale jinak sem si všechno splnil a v mnohém předčil svoje osobní očekávání.
14. Jak tvá rodina vnímá tvá teatrální vystoupení na videích? A máš na svoji rodinu dostatek času, nebo ho kvůli sportu musíš trochu omezit?
Moje rodina poněkud skepticky přistupuje k moji YouTube tvorbě a já se jim nedivím. Ale jak se píše v Bibli: „Nesuď bližního, aby i ty si nepoznal vyšší odsouzení“, a tak se mě snaží spíše nevnímat a ignorovat kecy lidí zvenčí, kteří mě neznají. Až teda na mého otce, s tím jsem nikdy neměl dobré vztahy. Naštěstí se ale coby advokát pohybuje mezi skupinou lidí, která mne spíše chápe a obdivuje. To ho štve asi nejvíc a mě to nesmírně těší. :-) Hodně, ale opravdu hodně, mě mrzí, že díky tomu každodennímu kolotoči nemám na svoje děti tolik času, kolik by si zasloužili...
15. Myslím si, že spousta mladých a začínajících sportovců sní o tom, že jednou budou tam, kde jsi ty. Mohl bys tedy alespoň v krátkosti načrtnou, jak vypadá jeden den ve tvém životě?
Nikdo z nich nemá potuchy, jak mám těžkej život a musím být hodně silnej, abych ho ustál a to většina z nich není. Dá se říct (a jsem za to rád), že každý den v mém životě je jiný. Buď jsem přespříliš vnímavý, nebo tomu tak skutečně je. Ale více čí méně je to neustálý kolotoč práce, tréninků a odpočinku. Dnes si lidí moc nedokáže představit, jaké to je být kontroverzní sportovec, který se pouští do věcí, na které ostatní nemají. V konečném důsledku bych nakonec raději byl na jejich místě, obyčejný člověk s čistou hlavou. Ale aby to nevypadalo, že tady pláču jak to mam těžký, tak tenhle život jsem si vybral a nikdy bych ho neudělal jinak, protože tohle jsem já, Filip Grznár, a tohle je můj život, kterej mě baví...
Filip Grznár dřepnul 200kg 7 měsíců po utržení kvadricepsů a 6 týdnů po operaci achilovky
16. Jelikož se náš rozhovor blíží pomalu k závěru, mohl bys našim fanouškům říct, na jakých sociálních sítích býváš nejaktivnější a kde tě mohou sledovat?
Tak především na webu Gymporn.cz, poté pochopitelně na fb profilu, officiálu a také na instagramu. Všude mne snadno najdete.
17. Je na závěr něco, co bys chtěl vzkázat nejen svým fanouškům, ale také čtenářům našeho webu nebo svým haterům?
Já myslím, že vzkazů pro všechny sorty jsem se již nasděloval dost, a tak řeknu jediné: Život člověka je neustálá evoluce, nikdy se nezastaví a člověk se stále vyvíjí v lepší bytost. Ale běda těm, u kterých tomu tak není. Ti jsou vlastně již dávno po smrti...
Na závěr bychom chtěli Filipovi poděkovat za celý rozhovor a do budoucna mu za celý tým Svět Fitness přejeme hodně úspěchů a co nejméně zranění. Pokud se vám tento rozhovor líbil, můžete ho sdílet mezi své přátele a nebo napsat svůj názor do komentářů.
Druhý videorozhovor na našem YouTube kanále:
Další rozhovory se zajímavými osobnostmi:
- Pavel Beran [rozhovor]: „Přestaňte řešit hovna a začněte dřít“
- Jirka Vacek [rozhovor]: „Pozitivní přístup je naprosto stěžejní“
- Václav Češka [rozhovor]: „Ferrari, který nejezdí, je k ničemu“
- Vlastimil Kužel [rozhovor]: „Když se člověk zaměří na všechno, nemůže být nejlepší v jedné věci“
- Jiří Orság [rozhovor]: „Motivace je pro mě víra, že můžu být ještě lepší než kdykoliv předtím“
Proč nám můžete věřit?
Ahoj! Já jsem Mirek a ve Světě Fitness působím až na drobnou přestávku vlastně skoro od začátku. Tomu ale předcházelo pár let, kdy jsem žil snad jenom posilovnou, věnoval se mrtvému tahu a silovému trojboji, objížděl závody a získal pár medailí.
Nejvíc si vážím asi republikového rekordu ve federaci WUAP. Kromě toho, že jsem cvičil, jsem se ale taky zajímal o jídlo a o suplementy, rád jsem si ve volném čase četl různé výzkumy a odborné knížky, abych toho co nejvíc věděl.